Doplňky stravy jsou dnes běžnou součástí sportu i každodenního života. Kreatin, bílkoviny, vitamíny, minerály, aminokyseliny či předtréninkové směsi najdete v regálech obchodů, lékárnách i na internetu. Stačí se však při jejich výběru řídit tím, co je uvedeno na etiketě?
Ve většině případů je právě etiketa prvním místem, kde bychom měli hledat informace o složení, dávkování a výrobci. Problém nastává tehdy, když skutečný obsah produktu neodpovídá deklarovanému, produkt obsahuje nedeklarovanou látku nebo se prodává způsobem, který ve spotřebiteli vyvolává dojem bezpečného doplňku stravy, ačkoli obsahuje farmakologicky účinné látky.
To neznamená, že bychom měli automaticky zpochybňovat každý proteinový přípravek či multivitamín. Výzkumy a zkušenosti regulačních a antidopingových organizací však ukazují, že zejména u některých produktů zaměřených na extrémní zvýšení výkonu, budování svalové hmoty nebo rychlé hubnutí se vyplatí sledovat složení mnohem pozorněji.
Co je to doplněk stravy a jak se kontroluje?
Doplněk stravy není lék. V Evropské unii patří mezi potraviny a jeho úlohou je doplňovat běžnou stravu. Evropská legislativa definuje doplňky stravy jako koncentrované zdroje živin nebo jiných látek s výživovým či fyziologickým účinkem, které se prodávají v dávkované formě – například jako kapsle, tablety, prášky nebo tekuté přípravky.
Pravidla EU zároveň upravují například vitamíny a minerály, které lze v doplňcích stravy používat, jejich povolené zdroje a požadavky na označování. Cílem je chránit spotřebitele před zdravotními riziky a zavádějícími informacemi.
Situace však není ve všech zemích světa stejná.
Původní článek se značně věnoval americkému zákonu Dietary Supplement Health and Education Act (DSHEA) z roku 1994. Ten je v souvislosti s tímto tématem stále zajímavý, je však třeba jej správně interpretovat.
V USA FDA obecně neschvaluje doplňky stravy před jejich uvedením na trh stejným způsobem jako léky. Za bezpečnost produktu a správnost jeho označení nese v první řadě odpovědnost výrobce nebo distributor. FDA následně dohlíží na trh, kontroluje výrobce, vyhodnocuje hlášení nežádoucích účinků a může zasáhnout proti produktům, které jsou nebezpečné nebo nesprávně označené.
Právě rozdíl mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem je důležitý. To, že se něco prodává v kapslích nebo v balení připomínajícím běžnou sportovní výživu, ještě automaticky neznamená, že se jedná o standardní doplněk stravy s dobře prozkoumaným složením.
Když etiketa neodpovídá skutečnému obsahu
Největším problémem není existence doplňků stravy jako takových. Riziko vzniká především u produktů, u nichž je složení nesprávně deklarováno, neúplné nebo záměrně upraveno tak, aby produkt působil účinněji.
Velmi dobrým příkladem jsou produkty prodávané přes internet jako SARM.
Studie zveřejněná v časopise JAMA analyzovala 44 takových výrobků. Pouze 23 z nich, tedy 52 %, skutečně obsahovalo jednu nebo více látek ze skupiny SARM. Ve 39 % produktů byla nalezena jiná neschválená látka a čtyři produkty neobsahovaly žádnou účinnou látku. Pouze u 18 ze 44 produktů odpovídalo množství účinné látky údajům na etiketě.
Je však důležité tyto údaje správně interpretovat. Vědci netestovali náhodný vzorek všech vitamínů, proteinů či sportovní výživy dostupných na trhu. Zkoumali konkrétní rizikovou kategorii produktů prodávaných na internetu jako SARM. Výsledky tedy nelze automaticky vztáhnout na celý trh s doplňky stravy.
Ukazují však, proč je u experimentálních a výkonnostních látek transparentnost výrobce zásadní. Podrobněji jsme se této skupině látek, principu jejich fungování i dostupným výzkumům věnovali v článku SARMs: co to je, jak fungují a co říká výzkum.
Prohormony a designové steroidy: když se stírá hranice mezi doplňkem stravy a farmakologickou látkou
Podobný problém se v minulosti objevil u prohormonů a takzvaných designových steroidů.
Prohormony jsou látky, které mohou v organismu sloužit jako prekurzory dalších hormonálně aktivních sloučenin. Do povědomí sportovní veřejnosti se výrazněji dostaly zejména v 90. letech spolu s látkami jako DHEA a androstendion.
Později se však na trhu začaly objevovat i produkty, které byly sice prezentovány jako „prohormony“ nebo legální alternativy steroidů, ve skutečnosti však mohly obsahovat farmakologicky aktivní steroidní sloučeniny.
Výzkumníci ve Velké Británii analyzovali 24 produktů, u nichž existovalo podezření na obsah anabolických steroidů. Steroidy byly nalezeny ve 23 z nich, přičemž u 16 produktů se jednalo o jiné steroidy, než uváděl obal. I zde je třeba zdůraznit, že se jednalo o cíleně vybraný podezřelý vzorek, nikoli o reprezentativní průřez všemi doplňky stravy na trhu.
Právě u produktů propagovaných výrazy jako „legální steroid“, „extreme muscle“, „prohormon“ či podobnými sliby je proto na místě zvýšená opatrnost.
Problematika prohormonů je však mnohem širší. Jejich fungování, účinky i možná zdravotní rizika podrobněji rozebíráme v samostatném článku Prohormony a designové steroidy: účinky, rizika a co říká výzkum.
Ani označení „přírodní“ není zárukou bezpečnosti
Marketing doplňků stravy velmi rád pracuje se slovy jako přírodní, natural, bylinný či rostlinný. Takové označení však samo o sobě nic neříká o bezpečnosti produktu.
I přírodní látky mohou mít výrazné fyziologické účinky, ovlivňovat působení léků nebo být nevhodné pro určité skupiny lidí. Navíc název rostlinného extraktu na etiketě ještě nezaručuje, že produkt neobsahuje i další látky.
Zajímavým historickým příkladem jsou stimulanty DMAA a DMBA.
DMAA, známé také jako 1,3-dimethylamylamin, se objevovalo v produktech určených ke zvýšení sportovního výkonu a hubnutí a někdy bylo prezentováno jako látka pocházející z rostlinných zdrojů. FDA dnes uvádí, že DMAA nepovažuje za legální složku doplňku stravy, a upozorňuje také na možná kardiovaskulární rizika.
Podobná situace nastala u látky DMBA, která se objevila v některých výrobcích jako další stimulant. FDA uvádí, že nemá k dispozici důkazy, které by prokazovaly její legální použití jako složky výživového doplňku před zavedením příslušných regulačních pravidel.
Tyto případy jsou dobrým důvodem, proč neposuzovat bezpečnost látky pouze podle toho, zda její název zní „přírodně“.
Pozor na předtréninkové stimulanty s nejasným složením
Předtréninkové doplňky patří mezi nejoblíbenější produkty sportovní výživy. Samotná kategorie však není automaticky problematická.
Běžně používané látky, jako je kofein, citrulin, beta-alanin nebo kreatin, mají zcela odlišný profil než experimentální stimulanty nejasného původu. Pokud vás zajímá, jak pre-workout funguje, kdy ho užívat a na co si dát pozor při kombinaci jednotlivých složek, podrobněji jsme tuto problematiku rozebrali v článku Pre-workout doplňky: užívání, načasování a bezpečné kombinace.
Rozhodující je proto konkrétní složení produktu a množství jednotlivých látek.
Varovným signálem může být například:
nedostatečné množství účinných látek,
nejasná „proprietární směs“ bez bližšího vysvětlení,
extrémní marketingové sliby,
látky uváděné pouze pod obchodními nebo alternativními názvy,
chybějící dohledatelný výrobce,
produkt bez identifikace šarže nebo původu,
kombinace několika silných stimulantů bez jasně uvedených dávek.
U stimulačních produktů zároveň platí, že více nemusí znamenat lepší. Kombinace více zdrojů stimulantů může zvýšit riziko bušení srdce, nespavosti, nervozity nebo dalších nežádoucích účinků. Více o jednotlivých složkách používaných před tréninkem – od kofeinu přes BCAA až po arginin či hořčík – najdete také v článku Doplňky před tréninkem: BCAA, arginin, hořčík, kofein a další.
Problém se netýká pouze produktů na růst svalů
Nesprávné nebo neúplné složení se v minulosti objevilo i ve zcela jiných kategoriích.
Ve studii publikované v časopise Thyroid vědci analyzovali deset volně prodejných produktů propagovaných jako podpora štítné žlázy. Devět z nich obsahovalo detekovatelné množství hormonu T3 a pět obsahovalo T4. U některých produktů byly tyto množství dostatečně vysoké na to, aby mohly mít klinický význam.
Ani tento výsledek nelze vykládat tak, že většina běžných doplňků stravy obsahuje hormony. Jednalo se o malou studii zaměřenou na specifickou skupinu produktů. Ukazuje však další důležitý princip: čím výraznější farmakologický účinek produkt slibuje, tím důležitější je ověřit, co přesně obsahuje.
Opatrnost je na místě zejména u přípravků s tvrzeními typu:
extrémně rychlé spalování tuků,
dramatické zvýšení hladiny testosteronu,
růst svalů podobný steroidům,
okamžité zvýšení metabolismu,
extrémní příliv energie nebo soustředění.
Velké sliby nejsou automaticky důkazem podvodu, ale měly by být důvodem k podrobnějšímu prozkoumání produktu.
Vědecký výzkum a účinnost
Jak si vybrat kvalitní doplněk stravy?
Doplňky stravy mohou mít své místo ve stravě i ve sportovní výživě. Nejlepším přístupem proto není se jim automaticky vyhýbat, ale vybírat je podle potřeby a kvality, nikoli podle nejhlasitějšího marketingu.
1. Zkontrolujte celé složení
Nestačí vědět, že produkt obsahuje „předtréninkový komplex“ nebo „testosteronovou směs“.
Podívejte se na konkrétní látky a jejich množství. Čím transparentnější je etiketa, tím snáze můžete posoudit, co vlastně užíváte.
2. Ověřte výrobce a původ produktu
Základem je dohledatelný výrobce, kontaktní údaje, jasné označení produktu a identifikace šarže.
Zvýšenou opatrnost si zaslouží anonymní produkty z neznámých internetových obchodů, přípravky bez jasného výrobce nebo produkty, u nichž nelze ověřit původ.
3. Rozlišujte mezi marketingem a důkazy
Výrazy jako „vědecky vyvinuto“, „klinická účinnost“, „farmaceutická kvalita“ nebo „100 % přírodní“ mohou znít přesvědčivě, ale samy o sobě nic nedokazují.
Důležitější je, jaké látky produkt obsahuje, v jakém množství a jaké důkazy existují o jejich účinku.
4. Hledejte nezávislé testování
Laboratorní analýzy a testování konkrétních šarží mohou zvýšit důvěryhodnost produktu.
Samotné certifikační logo však není absolutní zárukou. Ani nezávislé testování nedokáže riziko zcela odstranit – může ho však snížit.
5. V případě zdravotních potíží buďte obzvláště opatrní
Pokud užíváte léky, máte diagnostikované onemocnění, jste těhotná nebo kojíte, je dobré vhodnost konkrétního doplňku stravy konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
Doplněk stravy může obsahovat látku, která je sama o sobě bezpečná, ale nevhodná v kombinaci s konkrétním lékem nebo zdravotním stavem.
Sportovci musí myslet i na riziko dopingu
Pro vrcholového sportovce může mít nesprávně zvolený doplněk stravy ještě jeden důsledek – pozitivní dopingový test.
K tomuto problému může dojít několika způsoby:
produkt obsahuje nedeklarovanou zakázanou látku,
během výroby dojde ke kontaminaci,
skutečné množství složky neodpovídá údajům na etiketě,
zakázaná látka je uvedena pod alternativním nebo nejasným názvem.
V antidopingových pravidlech zároveň platí zásada přísné odpovědnosti – sportovec nese odpovědnost za látky, které se nacházejí v jeho organismu, i když se do něj dostaly prostřednictvím doplňku stravy.
Pro profesionální a soutěžní sportovce proto má smysl upřednostňovat produkty s nezávislým testováním konkrétní šarže, uschovávat doklad o nákupu a sledovat aktuální antidopingová pravidla.
Místo kopírování dlouhého seznamu zakázaných látek do článku je vhodnější ověřovat aktuální Seznam zakázaných látek a metod, protože se průběžně aktualizuje.
Znamená to, že se na doplňky stravy nedá spolehnout?
Ne.
Proteinový prášek, kreatin monohydrát, vitamín D nebo hořčík nelze automaticky stavět na stejnou úroveň jako anonymní produkt slibující účinky steroidů nebo experimentální stimulant objednaný z neznámého zahraničního webu.
Právě toto rozlišení je při tématu bezpečnosti doplňků stravy zásadní.
Riziko závisí na konkrétním produktu, jeho složení, výrobci, původu a kategorii.
Problémem není samotná existence doplňků stravy. Problémem je situace, kdy spotřebitel neví, co užívá – nebo když marketing produktu vyvolává dojem, že se jedná o obyčejný doplněk stravy, ačkoli jeho obsah a účinky směřují někam úplně jinam.
Co si z toho vzít?
Při výběru doplňků stravy není třeba propadat panice, ale ani slepě důvěřovat přední straně obalu.
Ptejte se:
Co přesně produkt obsahuje? Je uvedeno i množství jednotlivých látek? Znám výrobce a původ produktu? Odpovídají marketingové sliby tomu, co víme o jednotlivých složkách? Existují nezávislé testy? A potřebuji tento doplněk vůbec?
Čím extrémnější výsledky produkt slibuje, tím důkladnější prověrku si zaslouží.
Kvalitní doplněk stravy by neměl být zahalen tajemstvím. Transparentní složení, jasné dávkování a dohledatelný původ jsou mnohem cennější než bombastická tvrzení o „revolučních“ účincích.
Zdroje
Evropská komise. Doplňky stravy. Dostupné na: https://food.ec.europa.eu/food-safety/labelling-and-nutrition/food-supplements_en
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Otázky a odpovědi týkající se doplňků stravy. Dostupné na: https://www.fda.gov/food/information-consumers-using-dietary-supplements/questions-and-answers-dietary-supplements
Van Wagoner RM, Eichner A, Bhasin S, Deuster PA, Eichner D. Chemické složení a označování látek uváděných na trh jako selektivní modulátory androgenních receptorů a prodávaných přes internet. JAMA. 2017;318(20):2004–2010. Dostupné na: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29183075/
Abbate V, Kicman AT, Evans-Brown M, et al. Anabolické steroidy zjištěné v doplňcích stravy pro kulturisty – významné riziko pro veřejné zdraví. Drug Testing and Analysis. 2015;7(7):609–618. Dostupné na: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25284752/
Kang GY, Parks JR, Fileta B, et al. Obsah tyroxinu a trijodthyroninu v komerčně dostupných doplňcích stravy pro zdraví štítné žlázy. Thyroid. 2013;23(10):1233–1237. Dostupné na: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23758055/
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). DMAA v produktech uváděných na trh jako doplňky stravy. Dostupné na: https://www.fda.gov/food/information-select-dietary-supplement-ingredients-and-other-substances/dmaa-products-marketed-dietary-supplements
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). DMBA v doplňcích stravy. Dostupné na: https://www.fda.gov/food/information-select-dietary-supplement-ingredients-and-other-substances/dmba-dietary-supplements
Antidopingová agentura Slovenské republiky. Doplňky stravy. Dostupné na: https://www.antidoping.sk/vyzivove-doplnky/
